Úplný přehled státního dluhu všech evropských zemí, pro které jsou k dispozici údaje. Čím vyšší dluh, tím menší prostor má země, když krize nebo válka stojí peníze navíc, a tím větší je riziko vyšších úrokových sazeb, zvyšování daní nebo inflace.
Peníze jsou často prvním znamením, že se něco začíná měnit. Dlouho předtím, než budou regály prázdné, je napětí vidět na dluhu, úrokových sazbách a směnných kurzech. Kdo tyto signály sleduje, má čas se v klidu připravit.
Země s vysokým dluhem a vysokými úroky má v krizi méně peněz nazbyt. Pak přicházejí škrty, vyšší daně nebo nově natištěné peníze, a to pocítíte ve své peněžence.
Ve válkách a velkých krizích vlády často vytvářely peníze navíc, aby pokryly své výdaje. Výsledkem byla obvykle inflace: úspory ztratily hodnotu.
Když měna rychle padá, jako hřivna v letech 2014–2015 nebo rubl v roce 2022, ukazuje to na paniku, únik kapitálu nebo sankce. Vše, co pochází ze zahraničí, například palivo a léky, okamžitě zdraží.
Když investoři od země náhle požadují mnohem vyšší úroky, pochybují, zda dokáže splácet. Tak v roce 2010 v Řecku začala krize eurozóny.
Ve finanční krizi mohou banky dočasně zavřít nebo omezit výběry, jako na Kypru v roce 2013 a v Řecku v roce 2015. Proto doporučujeme mít doma hotovost.
Na tomto webu sledujeme státní dluh v Evropě, vlastní dluh EU, dolar a dluh USA, rubl a hřivnu a také bitcoin a stříbro. Žádné předpovědi, jen signály.
Signály nejsou jistoty. Využijte je k tomu, abyste si včas zajistili základy: vodu, jídlo, hotovost a plán. Nejde o finanční poradenství. Přečtěte si také: co válka dělá s penězi
Kromě dluhů svých členských států si peníze půjčuje i samotná Evropská unie. Evropská komise to dělá prodejem dluhopisů investorům, například bankám, penzijním fondům a centrálním bankám po celém světě. Peníze, které EU dále půjčuje státům, splácejí tyto státy; grantová část, hlavně fond obnovy po covidu, se splácí z rozpočtu EU, tedy nakonec členskými státy. Nejde o dluh Evropské centrální banky.
V těchto zemích má stát více finančních aktiv než dluhů, hlavně díky fondům vytvořeným v dobrých letech. Hrubý dluh proto neříká všechno.
Zdroj: Eurostat, čisté finanční jmění vládních institucí, první čtvrtletí 2026 (předběžné údaje). Lichtenštejnsko: MMF. Monako: vlastní výpočet na základě vládních údajů, jen omezeně srovnatelný. Všechny ostatní evropské země mají čistý dluh.
HDP je vše, co země za rok vydělá. Země EU se dohodly, že dluh by neměl přesáhnout 60 % HDP.
| Země | Dluh | V eurech | % HDP | Změna | Stav k | Zdroj |
|---|
Země EU a Norsko: Eurostat, první čtvrtletí 2026, předběžné údaje podle definice EU. Další čtvrtletí by mělo být zveřejněno koncem října.
Ostatní země: nejnovější oficiální údaje ministerstev, statistických úřadů nebo MMF. Definice a referenční data se liší.
Změna je uvedena v domácí měně dané země, ve srovnání s dřívějším uvedeným referenčním datem.
Obecné informace, nikoli finanční poradenství.